Pointa každého dobrého příběhu a s ním spojená rada obvykle přichází na závěr vyprávění. Ale ta, která je klíčem tohoto příběhu, je tak moc důležitá, že ji zmíním hned v úvodu. Nikdy nepracuj zdarma. Vypadá to trošku jednostranně a všichni víme, že nic není černé ani bílé, ale z vlastní zkušenosti mohu napsat, že lidé si v dnešní době věcí a služeb, které získají zdarma, neváží. Já se touto radou snažil řídit od samého začátku svého podnikání na poli tvorby nejrůznějších videí. Dále v příběhu ale zjistíte, že se mi to ne vždy podařilo. Ale teď honem do historie za mým prvním setkání s Honzou Dušánkem.
Honza Dušánek a já
Honzu Dušánka jsem poznal v roce 2016, kdy jsem točil první zimní variantu Ještěd SkyRace, tedy Winter SkyRace. Domluva s Honzou byla rychlá, věcná a přátelská. Cena videa byla přijatelná pro obě strany, a tak jsme si plácli. Na všechna videa, která jsem pro Honzu vytvořil, se můžete podívat tady:
Když jsem v roce 2018 dotočil, zpracoval a odevzdal video z Ještěd SkyRace 2018, zavolal mi Honza a zeptal se mě, jestli bych s ním nechtěl jet natočit trailrunningový kemp do Itálie. Ta nabídka se mi celkem zalíbila, jen mě velmi překvapilo, když mi Honza řekl, že mi za to video nemůže zaplatit. V posledních dvou letech jsem pro Honzu natočil několik videí a za každé okamžitě po odevzdání zaplatil. Ale tuhle spolupráci postavil spíše tak, že mi poskytne ubytování a stravu a já mu za to vytvořím video. Souhlasil jsem. Bral jsem to jako zkušenost, dovolenou a doufal jsem i v nějakou další propagaci. Když se teď dívám na slet událostí zpětně, nikdy jsem neměl do té Itálie na Trailcamps vyrazit. Netušil jsem totiž, co mě čeká. Stanovil jsem si ale jednu důležitou podmínku: video bude sice pro Honzu, ale bude ho moci použít pouze tak, že bude sdílet můj odkaz z Youtube. A to byl první střípek mojí naivity.
Odjezd na Trailcamps do Itálie
Po vlastní ose jsem se na jaře roku 2018 dopravil do Itálie. Ano, cestu tam i zpět jsem si platil sám. No a protože ke své práci přistupuji zodpovědně a pečlivě, hned po příjezdu jsem začal točit. A nezastavil jsem se celý týden. Řeknu vám, nikdy jsem nebyl tak strašně vyčerpaný, jako v týdnu na Trailcamps. Bylo to jako točit dvakrát Ještěd SkyRace každý den!. A to obvykle točíme SkyRace ve dvou! Když jsme se vrátili z výběhu, nemohl jsem odpočívat, jako všichni ti účastníci kempu. Musel jsem zálohovat nebo upravovat fotky, aby Honza měl co sdílet na sociálních sítích. A právě tehdy jsem naplno zjistil, že jakákoliv propagace mého studia nebude možná, protože Honza se s prací na sociálních sítích teprve učil a mě nebavilo neustále opakovat, aby mě v příspěvcích označoval. Nejen, že bylo vidět, že se na sociálních sítích pohybuje jen proto, že musí, ale cítil jsem, že mu ani nezáleží na tom, že pro něho někdo dělá něco prakticky zadarmo. Vlastně ne! Já jeho kemp minimálně dotoval, protože krásné čtyřminutové video, několikatýdenní práci na něm a cestu do Toskánska a zpět těžko může vyvážit týden na Trailcamps, který tedy rozhodně není procházkou v růžové zahradě. A poděkovat? To Honza umí, ale asi jen vybraným lidem. A veřejně ani nápad. No prostě katastrofa.
Jaký je vlastně toskánský Trailcamp pod vedením Honzy Dušánka?
Ale abych jen nehanil Honzovu neohrabanost. Kemp jako takový je parádní a určitě bych ho mohl s čistým svědomím doporučit všem, kteří se chtějí naučit správně běhat a jíst. Potkal jsem spoustu zajímavých lidí, výborné jídlo vařil skvělý Ivan Rybařík a jeho tým a počasí nám dopadlo na jedničku.
Když se sejde správná parta, je o zábavu postaráno aneb chvíle, když jsem si říkal: "Nechce se ti spát, nechce se ti spát, nechce se ti spát..."
Ostatně Ivanovi se můj přístup k videu a natáčení zalíbil natolik, že jsme se dohodli na krátkém jednodenním natáčení teaseru pro jeho cyklistický kemp hned po skončení kempu Honzy Dušánka. A Ivan zaplatit za moji práci neváhal. Na jeho video se můžete podívat tady:
Na konci spolupráce s Ještěd Skyrace
Krátce poté, co jsem Honzovi představil výsledné video z Trailcamps 2018, které se každému líbilo stejně jako všechna ta, která jsem pro něj za ty dva roky natočil, oznámil mi po telefonu, že by rád naši spolupráci ukončil, protože chce zjistit, jak točí jiní kameramani.
Honza je právem pyšný na svoje akce.
Pro mě to znamenalo konec natáčení videí z Ještěd Skyrace a Winter Skyrace. Dodnes to chápu jako „dárek“ za to hezké video, které jsem mu zdarma natočil v Itálii. Ale co, všechno má svůj začátek i konec, a tak jsem to nechal plavat, protože práce jsem měl stále dost. Zpětně mě mrzí jen dvě věci. První z nich je, že od chvíle mého odchodu šla kvalita videí ze závodů prudce dolů. Tím samozřejmě nemyslím obrazovou kvalitu. Natáčet do 4K, používat delší skla na pěkné detaily a udělat parádní slowmotions nebo efektní záběry z dronu, to umí dneska kde kdo, ale spojit to do pěkného příběhu, jehož jednotlivé části osloví každou věkovou kategorii, to už chce fištróna, a tak šly obsahy videí a příběhy samotné bohužel do kopru. Videa nemají šťávu, chybí jim vzestupy a pády, časosběr v nich nenajdeš, pestrost abys hledal s lupou, hudba nedokresluje atmosféru jednotlivých částí dne a pozávodní atmosféra včetně předávání cen zmizely úplně. Taky se pod ta videa obvykle nikdo nepodepisuje. Druhá věc mě mrzí stejně jako ta první. A to že krátce po návratu z Itálie jsem upgradoval techniku a těšil jsem se, jak ji pořádně využiji na dalším Winter SkyRace, ale to už jsem nedostal šanci.
A proč vám to vlastně všechno vyprávím?
Protože jsem byl dnes, na začátku roku 2020, téměř dva roky po italském trailcampu 2018, okraden o vlastní video. Jasně, zní to děsivě, ale já to nemohu brát jinak. Dnes ráno jsem se totiž vzbudil, zapnul jsem mobil, podíval jsem se na facebook a hle! Moje video z Trailcamps 2018 se objevilo na facebookové stránce Trailcamps. Ale ne tak, jak jsme byli domluvení, tedy kopií odkazu z mého youtube kanálu, ale někdo ho jednoduše stáhnul z internetu a dokonce ho upravil, přestříhal a doplnil o titulky. A to mi věřte, že tohle se nedělá. Je to dokonce uvedeno v autorském zákoně. Video z Trailcamps 2018 je mým dílem a já jsem jediný, kdo s ním může nakládat nebo ho jinak upravovat. To však bylo Honzovi, zdá se, úplně jedno. Okamžitě jsem mu napsal email s žádostí, aby video z facebooku Trailcamps odstranil, protože to, co jsem viděl se mi rozhodně nelíbilo. Nejen že video změnil, ale porušil naši dohodu a co víc, vůbec se mnou nekomunikoval. Na můj email mi odpověděl stroze, že to video je prakticky jeho, protože mi dal pobyt na Trailcamps a že ho mrzí, že jsem mu soubor po kempu neposlal a že ve videu zůstalo moje logo, tak ať si nějaký stížnosti nechám pro sebe. Napsal jsem mu tedy, že naše dohoda zněla tak, že video dostane pouze formou odkazu a že pokud bude chtít, soubor si může koupit a pro jistotu jsem mu text původního emailu z roku 2018 přeposlal. Napsal jsem mu taky, že video smí měnit a upravovat jen a pouze jeho autor. Už mi neodpověděl a zničené video si vesele sdílí dál a ještě k tomu s mým logem na konci. Takže já jsem teď tvůrce blábolu, který si nechal někde zbastlit z nekvalitního souboru, který si stáhnul z youtubu.
Chybami se člověk učí
Jasně, smlouvu jsme spolu sepsanou neměli. Nikdy. Ani zálohy jsem si nebral. Kdo by je taky vyžadoval po tak dlouhé a bezchybné spolupráci. A tak se dostáváme k úvodu tohoto článku, který měl ukázat, že mi nešlo o peníze, ale o férový přístup a kvalitní spolupráci. Dopadl jsem ale jako naivní hlupák, který naletěl Dušánkovi z Trailcamps. Dušánkovo video jsem nahlásil facebooku, ale víte jak to je. Dneska se člověk práva jen těžko dovolává. Obzvlášť na internetu. A tak je tento text pouhým varováním před spoluprací s Honzou Dušánkem. Nadarmo se neříká, že dneska už vlastně nemůžete věřit vůbec nikomu. Ostatně není to první ani poslední vykuk, se kterým jsem se v životě srazil. To ale neznamená, že mě to kazí radost z natáčení. Tu mi rozhodně nikdo takový zkazit nemůže. Jedeme dál! Protože všichni dobře víme, že na každou svini se vaří voda. No ne? Mír!
Edit: Facebook funguje! Rozporovaná videa zablokoval/smazal. Překvapivě rychle. Honza je nahradil videokoláží z fotek a směsicí nejrůznějších záběrů. Důkaz místo slibů, že na kvalitu se v případě videí od roku 2019 v rámci Ještěd SkyRace nejhraje. Hlavně že něco je. Proč ne? I tak se to dá vést. Proti gustu :) Ať se daří!