Přiznám se, že hudební žánr zvaný trance mě provází už od malička. Pamatuju si, jak jsem trávil dlouhé hodiny u autorádia a ladil německé stanice, které tehdy hrály to, co se mi líbilo. Často jsme totiž cestovali po česko-německém pohraničí a signál z německých rádií byl na dosah. Příležitost točit trancovou párty, kde měli hrát mojí oblíbení dýdžejové, jejichž tvorbu jsem znal zpaměti, byl splněný sen. A jak se takový sen může splnit? Jednoduše. Úplnou náhodou.
Stál jsem u svého stolku v rámci svatebního expa v Praze a prezentoval jsem svoji tvorbu, když jsem uviděl tvář, která mi byla povědomá. Slečna, která kolem mě prošla, byla přítelkyní známého Tibora Tomečka, který vystupuje pod jménem Reorder. Šárka tu plánovala svoji svatbu s Tiborem, a tak jsem jí nabídl svoje služby svatebního kameramana. Pro natočení svojí svatby si mě nevybrala, ale asi za rok mi zavolala, jestli bych mohl natočit akci Ready for disorder v klubu Denoche. Rozpočet byl bohužel nulový (!), ale termín jsem měl volný a touha potkat se s mými idoly byla obrovská, a tak jsem souhlasil a ani ne za 24 hodin po telefonátu jsem vyrazil do Hradce Králové.
Klubová prostředí mi nejsou cizí, a tak mojí jedinou obavou bylo to, aby mi lasery nevypálily čip v kameře. Snažil jsem se získat co nejvíce informací od osvětlovačů a se zvukaři jsem řešil přístup na stupínek, ze kterého byl parádní výhled na celou halu. Těsně před začátkem akce jsem měl vybraná parádní místa pro co nejlepší záběry davu i djs, ale zároveň taková, která měla zajistit alespoň nějakou bezpečnost před ničivými paprsky laserů v rozích haly. Nikdo mi totiž nedokázal říct, jestli jsou to nějaké čínské šunty a jestli mají zkušenost s tím, že by na jiných akcích právě tyto lasery ničily snímače kamer.
Když se sálem rozezněly první tóny mě tak známého stylu, běhala mi husí kůže po celém těle. A to ještě nepřijela ta slavná jména, na která jsem čekal. Pódium vibrovalo jako při zemětřesení, světla tancovala nejen po stěnách a hala se pomalu plnila návštěvníky. Giuseppe Ottaviani byl prvním dýdžejem, na kterého jsem netrpělivě čekal. Ten dorazil s malý zpožděním, a tak ve spěchu připravoval svůj pult a jako jediný dj rozmísťoval i svoje malé gopro kamerky, aby si svůj set natočil. Tak jsem mu nabídl, že mu pošlu svoje video, až bude hotové. I když to jsem udělal spíše proto, že to byla příležitost prohodit s ním pár slov J
Sean Tyas byl nejpřátelštější osobností večera. Prohodili jsme pár slov v zázemí, udělali jsme si fotku na stagi a sledovat jeho energii při „práci“ byla opravdu radost. Reorder a Ferry Tayle návštěvníky rozpumpovali na maximum a já lítal po hale jak opička na gumě.
Rich Mowatt alias Solarstone je pro mě ikonou žánru jako takového. Na jeho set jsem se opravdu těšil. Když se postavil za pult a sálem se rozezněly skladby z jeho nejnovějšího alba, dával jsem si krátké pauzy od natáčení prostě proto, abych se jen zaposlouchal do těch známých tónů v úplně jiných intencích, než jsem zvyklý. S Richem jsem si mnoho slov nevyměnil. O to více mě překvapilo, když jsem po akci zjistil, kolik jsme toho ten večer měli společného, aniž bychom to věděli. Riche totiž v tehdejším období opustil jeho táta. A tak některé skladby, které ten večer zařadil do svého setu, byly věnované právě jeho tatínkovi. Dva dny poté, co jsem se vrátil z natáčení v Hradci, rozloučil jsem se svým tátou i já. Nebylo to jednoduché období mého života, ale i tak na ten večer v klubu Denoche rád vzpomínám. Děkuju Richovi za citlivě vyjádřenou soustrast videem ke skladbě Thank you, jehož součástí byla poslední fotografie, kterou jsem si se svým tátou kdy udělal.
Teaser ani aftermovie si Reorder nikdy nepřevzal. Cením si však toho, že mě na svoji akci pozval a že jsem měl možnost vytvořit pořádné video z nezapomenutelné akce, jakou Ready for disorder v klubu Denoche bezesporu byla.
Foto by Gizmo - Petr Machota