142. den na cestě Evropou a jeho návrat do Španělska oslavil Mirek nákupem a koupelí. Po celou dobu, kterou strávil v Portugalsku, nejedl nic jiného než Májky a suchary, a tak si řekl, že si dopřeje trochu lepšího jídla. Nejen že si koupil lahodné plnotučné mléko, které poznal na Gibraltaru, ale nakoupil i ovoce, zeleninu a také čerstvé pečivo, které představovalo Vánoce pro Mirkovy zuby. A koupel? Sprchu nebo vanu neviděl Mirek už téměř 5 měsíců, ale nijak mu to nevadilo. Velkou službu mu poskytly záchodky pro invalidy, na kterých se mohl zamknout a sednout si do umyvadla. V nákupním centru HaleyTui strávil více než hodinu kompletní očistou včetně holení. Hrst vousů, které za těch pět měsíců neviděly žiletku, hodil do záchodu a voňavý vyšel na velké parkoviště, které se plnilo odpoledními zákazníky obchodního centra. Na oslavu svého zítřejšího svátku byl připraven. Jak příhodné mělo být, že ho oslaví na Cabo Home.

Cabo Home

Cabo Home

Z deníku

Na můj svátek zažívám krásnou noc a ještě hezčí ráno. V noci mě nebudila zima, majáky mi blikaly do postele a parádně jsem si pospal až do osmi, kdy mě vzbudilo auto rybáře, který šel chytat k majáku. Slunce svítí, mám nádherný výhled a při čtení mi nemrznou ruce. Kolem Fíbí jezdí auta, asi na pláž. Je neděle a všude bude přelidněno. A proto budu přes den jen málo objevovat.

Faro de Cabo Home

Faro de Cabo Home

Na Cabo de Udra

Prozkoumat pláže v okolí Cabo Home nezabralo Mirkovi mnoho času. Ty výhledy ale stály za výlet. Moře bylo klidné jako jezero uprostřed hor. Slunce zářilo tak mocně, jako by se snažilo udělat z března léto a skalnaté pobřeží se pomalu vysoušelo v nastávajícím odlivu. Když usedl do auta a pomalu přejížděl na Cabo de Udra, obloha se začínala zvolna zatahovat. Žádné drama se ale nekonalo, a tak se Mirek prošel i po okolí mysu Udra.

Ría de Pontevedra

Ría de Pontevedra

 

Večer zaparkoval u prašné cesty s výhledem na Ría de Pontevedra. A protože měl chuť na teplou večeři, vytáhl svůj benzínový vařič a uvařil si polívku. To ale neměl dělat. Trošku pozapomněl, jak skvěle umí Španělé civět a nedělní odpoledne přilákalo na mys celý průvod zírajících zombies. Snad každý výletník, který se vracel z pobřeží ke svému autu, sledoval, co to Mirek na kraji cesty provádí. Ty pohledy byly jako již tradičně nekonečné a velmi smělé. A tak Mirkovi nezbylo, než přesunout svoji večeři dál od cesty a schovat ji za kámen. I přesto si svůj večer na břehu moře pořádně užil. Odpolední mraky přinesly několik přeháněk, které na oblohu namalovaly duhu, a večerní pohled do zálivu nenechal Mirkův foťák na pokoji. Usnul za zvuků vzdálených měst a šumícího moře. Lepší sváteční den si nemohl přát.

Cabo de Udra

Cabo de Udra

 

Výhled z Cabo de Udra

Výhled z Cabo de Udra

 

Na konec země

Když si ráno pral Mirek prádlo u fontánky na kraji parkoviště, usedli na nedalekou lavičku dva muži v pláštích zbožných pánů. Právě od nich se dozvěděl, že dnes je většina veřejných míst ve Španělsku uzavřená, protože se slaví jakýsi svátek. A když s čistým a suchým prádlem dojel do města Noia, zjistil, že oslavy jsou v plném proudu. Štrůdl aut se zvolna šoural po hlavní silnici, protože úplně vpředu kráčel průvod mažoretek s kapelou, jejíž hudba byla slyšet stovky metrů daleko. Město bylo plné lidí, stánků i aut a chvílema se zdálo, že se chystá nějaká demonstrace, protože centrum města zaplnili lidé s nejrůznějšími vlajkami a nezdálo se, že budou následovat mažoretky, které zmizely v davu. Bylo jasné, že místo na parkování Mirek nenajde, a tak se Fíbí dál prokousávala zaplněným centrem města. Cesta z města nakonec trvala tak dlouho, že se setmělo a Mirkovi nezbylo než hledat místo na spaní za tmy. A to je ve Španělsku dost složité. Obzvlášť na nově postavené silnici, na které zřídka kdy bývají odpočívadla. Štěstí mu ale přálo, a tak nedaleko Muros narazil na velké odpočívadlo, na kterém strávil noc.

Parkoviště Praia do Ancoradouro

Parkoviště Praia do Ancoradouro

 

Druhý den navštívil Mirek nejen Muros, ale i Louro a kopec nad ním, také Punta da Insua, O Pindo a Ézaro, aby na večer dorazil na Cabo Fisterra, který je tím nejzápadnějším mysem pevninského Španělska a kde končí poutní stezka do Santiaga.

Najdete tu hned několik parkovišť, ze kterých je pěkný výhled na celý mys. Mirek si vybral to nejvyšší, na kterém parkoval úplně sám. A dříve než se setmělo, prošel se po okolí. A když dával sbohem dalšímu dni na cestě s výhledem na širý Atlantik, věděl, že maják na mysu Fisterra není posledním, který na západním pobřeží Španělska potká.

Muros

Muros

 

Embalse de Ezaro

Embalse de Ezaro

 

Cabo Fisterra

Cabo Fisterra

 

Fisterra

Fisterra

 

Ráno na Cabo Fisterra

Ráno na Cabo Fisterra